Můj sen se plní. Sen je vybudovat vlastní filmový ateliér v Brně. To obnáší super lokaci, vysoké stropy, neustálý nákup všeho potřebného a způsob jak ovládnout akustiku.
Pro focení špatná akustika nevadí, ale filmový ateliér pracuje hlavně se zvukem. Chci mít možnost, stejně jako při práci se světly, měnit stávající podmínky v ateliéru. Nahrávání živé hudby se může lišit od nahrávání ruchu, nebo mluveného slova. Mou hlavní podmínkou na akustiku je tedy možnost ji ovládat, a proto jsem dlouho zvažoval akustické panely.
Akustické panely vypadají skvěle, obzvlášť při koupí designových kusů, jenže ta instalace… To už si musím být dost jistý, že je chci přesně tam, kam je přilepím.
Jenže nechci nic nikam lepit!
Pak jsem našel něco jako akustické paravany. Svou práci odvedou, to jistě, ale to už můžu rovnou po místnosti stěhovat ledničku a v (ne)svobodě pohybu to vyjde nastejno. Dvakrát rozmyslím, jestli se s tím chci šibovat sem a tam.
Tyto běžné způsoby jak řešit akustiku nejsou pro mě. Povaha filmové práce a přístupu k zakázce se mění v závislosti na lokaci. Jako video producent jezdím hlavně ven, za klienty a ne každý z nich má ten nejmodernější kanclík s podhledy, které z mé zkušenosti vyřeší až 60% akustiky. Pokud potřebuji při natáčení nabírat také zvuk, potřebuji mobilní řešení akustických panelů. Panely, co lze sbalit, převést a bez většího zdržování umístit v prostoru, nebo jen tak přehodit přes ledničku a zbavit se nežádoucích ruchů v místnosti - pokud nelze ledničku jednoduše vytáhnout ze sítě.
Tyto vlastnosti jsem našel v akustických dekách firmy Vocalboothtogo. Při psaní tohoto článku vlastním pět dek, všechny ve velikostech 200*243cm a dvou barevném provedení bíla/černá.
Hned ze začátku napíši, že deky neslouží jako izolant zvuku, ale jako pohlcovač dozvuku. Jak jsem zjistil, je v tom rozdíl. Deka zlepšuje dozvuk místnosti, a když se vhodně umístí, může přispět i k izolaci zvuku - při vložení do okna, nebo zakrytí zmíněné ledničky.
S čím deky pomůžou nejvíce, je právě dozvuk, aby to v místnosti neznělo jako v jeskyni. Právě dozvuk nejčastěji kazí mé nahrávky mluveného slova. Je to ten zvuk, který se do nekonečna odráží o velké bílé stěny místnosti - ozvěna/echo.
V tomto ohledu je právě velikost dek klíčová. Jejich 5m2 je už slušná plocha, přes kterou musí zvuk projít. Díky pórovité dece je zvuk z větší části pohlcen a nevrací se v takové intenzitě a co je ještě lepší, zvuk který přece jenom projde, musí dekou projít znovu po odrazu a zas je pohlcen. I z tohoto důvodu je dobré deky nedávat přímo na zed, ale ponechat mezeru pro zvýšení efektivity.
Akustická deka je nejmíň hi-tech věc v mém technickém parku, přesto mě pokaždé dojme, jak jednoduše lze díky akustické dece akustiku místnosti zkroti. Akustická deka se tak stala věrným pomocníkem v ateliéru i mimo něj. A tady to rozhodně nekončí.
Díky své velikosti deky pravidelně využívám místo žaluzií/záclon jak v ateliéru, tak na zakázkách. Rychle dokáži minimalozovat parazitní světlo z venku zakrytím oken, nebo ještě větších prosklených ploch a přitom vylepšit dozvuk místnosti včetně lehké izolace venkovních ruchů.
Zjistil jsem, že se mi vejdou právě dvě akustické deky do modré Ikea tašky. Vlastnosti deky jsou vykoupené jejich váhou, kdy každá deka má kolem 5,5 kg Dvě deky už vydají na 11 kg těžký balík (zhruba 70x35x35 cm po složení do tašky). To z dek dělá taky jednu z nejtěžších věcí, se kterou se musím na zakázce tahat. Můj nejtěžší stativ i s hlavou má kolem 9 kg a stačí jej hodit přes rameno. Deky jsou už vcelku objemné - je dobré mít auto, nebo hodně silné záda.
Po dvou letech práce s dekami je můžu doporučit všem tvůrcům, kteří si doma vytvářejí vlastní ateliér, nebo třeba podcastové studio. Všem zkušeným i začínající hudebníkům, kterým plata od vajec neřeší vůbec nic a všem kolegům filmařům, kteří chtějí nabírat zvuk v beznadějně malých kancelářích.
Jsem Jan Štumpa, video producent
Sleduj můj pořad Už toho mám plný kufr